Štítky foto
Zálohování (nejen) fotografií a obecné zásady
1. Úno
Velice často, když si povídám s kamarády a kolegy doslova žasnu, jak neopatrně zacházejí se svými fotografiemi (daty). Jelikož spousta lidí si stále myslí, že to mají na disku a tím pádem „je to v pohodě“ a dokola opakují stejné chyby, tak zkusim sepsat pár tipů a doporučení, která jsem si ověřil praxí.
Kartou to začíná
Compact flash SanDisk Extreme III
Spousta lidí podceňuje i samotnou kartu ve fotoaparátu. Dneska si fotoaparát můžete koupit klidně v Tescu, to je fajn. Ale „proškolená“ obsluha Vám k němu prodá jakoukoliv kartu s radou: čím více GB, tím lépe a aby to tak finančně nebolelo, má připravenou kartu nějaké „značky“, co ji zrovna vozí tento měsíc.
Karta, krom svého parametru rychlosti, také je zodpovědná za to, že svá data neztratí ani pokud budete fotit v zimě nebo v parném vedru. Osobně fotím jen na ověřené značky (osobně mám rád Kingston a SunDisk) a nikdy nekupuji extrémní kapacity (32GB). Vždy kupte větší počet karet (realně stačí dvě) a své fotky rozdělte mezi ně. Ideální by bylo vše fotit na dvě karty (alespoň důležité fotky), ale při troše reálném nadhledu, bohatě postačí je přehazovat každých pár hodin. Při ztrátě nebo poruše karty máte tak jistotu, že nepřijdete o celý den či několik dní v souvislé řadě.
Samozřejmostí je karty skladovat pouze v příslušném obale na rozumném místě v rozumných teplotách. Přestože karty mají doporučené pracovní teploty, zatím jsem neměl nikdy problém při focení od -10C do 60C. Karta z foťáku vždy putuje přímo do mé
náprsní kapsy. Mimochodem, to samé dělám i s baterií, což v zimě zásadním způsobem prodlužuje její životnost, zmrzlá baterie dodá než zlomek kapacity.
Zálohování na cestách
Zálohování karet na cestách
Jakmile dorazíte z výletu, tak pokud je to jen trochu možné, je nutné karty stáhnout. Pokud fotky stáhnete do notebooku či databanky, doporučuji fotky stále ponechat na kartě, v opačném případě byste vsadili na jediné médium a zákon schválnosti už znáte. Pokud opravdu musíte karty vymazat, je nutné fotografie ještě vypálit (ideálně dvojmo) či jinak zajistit další kopii.
Pokud máte kliku na místo s dobrým připojením je dobré fotky odeslat na své FTP. Servery dobrého hostingu (banan.cz fakt ne!) jsou opravdu dobře zabezpečené hlavně proti ztrátě dat. Případně můžete zkusit služby Mesh či DropBox, ale u těchto služeb bývá zdlouhavý upload. Zcela ideální jsou internetové fotosklady, ale ty jsou placené.
Pokud na cestách nemáte žádnou IT techniku, je dobré vyhledat alespoň internetovou kavárnu. Zde se dají koupit jak média, tak fotky vypálit.
Někde jsem četl, že profesionálové vše vypalují dvojmo, jedno CD/DVD si hodí mezi vezi a druhé posílají poštou domu. Jsou tak relativně dobře pojištěni proti krádeži a stále mají dvě média se shodným obsahem. Samozřejmě, mohou je okrást a ještě pošta zásilku ztratit 
Více >
Jak jsem prodal první fotografii ve fotobance
18. Lis
Jelikož je dneska strašně moderní prodávat své fotografie, také jsem si to zkusil. V mladistvé nerozvážnosti jsem začal do nejznámějších fotobank rvát své „nejlepší” kousky, tehdá ještě z kompaktu, a už se těšil na ty obrovské zisky. Namlsanej jsem byl moc pěkně, ale realita byla zcela jiná, reálná. Celých 100% fotografií uvízlo na recenzentech z mnoha různých důvodů. Nejčastěji byl jménován námět a technické provedení fotky. No, tak jsem zase zpátky dosedl na zem a ideu prodeje fotek na delší dobu opustil.
Během několika dalších měsíců jsem koupil svoji první digitální zrcadlovku, tehdy ještě 400D (v současnosti jsem po upgrade na Canon 40D). Po pár měsících a pár tisících fotografií jsem začal trochu rozumět jak a co funguje ve fotografii a opět jsem se vrátil k nápadu, že by nebylo vůbec špatné si přivydělat pár korun svým koníčkem.
Dohledal jsem své dávno zapomenuté přihlašovací údaje a opětovně to zkusil. Opět v euforii několika článků na internetu vybral několik pěkných (alespoň dle mého soudu pěkných) fotek a vrhl se do zaplňování prázdných míst fotobank svými fotkami a jejich popisky, klíčovými slovy, atp. Opět, totální fiasko. Jedinou změnou bylo, že fotky již nebyly zamítnuty po technické stránce, ale pro nevyhovující námět. Můj první milion za fotografie se zase rozplynul
Čtečka karet MSI StarReader a její parametry
15. Lis
Jako každý fotograf potřebuji velkou kartu do foťáku a rychlou čtečku karet. Když jsem si vybíral svoji, dbal jsem hlavně na to, aby už uměla všechny karty včetně relativně nových SDHC a hlavně aby byla malá a rychlá. Nakonec jsem vybral čtečku MSI StarReader a rozhodně toho nelituji.
Čtečku používám již cca rok a doposud bez jediného problému. Funguje bezvadně jak pod linuxem, tak pod Windows XP až Windows 7. Nepotřebuje žádné ovladače. Vejde se kamkoliv do fotobrašny a díky skrytému a chráněnému USB konektoru neměl jsem doposud žádný problém. Ani kloub nezaznamenal žádnou újmu a vyklápění kontektoru jde stále přiměřeně ztuha a nastavený úhel vyklopení drží.
Více >
Canon cashback opravdu dorazil
19. Pro
Tak se stalo něco, v co jsem už ani nedoufal. Canon splnil co slíbil a dorazil mi CashBack. Pro nezasvěcené, jedná se o akci firmy Canon, kdy na předem dané produkty je vrácena konkrétní suma proti čárovému kódu vystříženému z krabice. Opravdu příjemné překvapení v době, kdy člověku z účtu peníze pouze mizí. Nutno dodat, že jsem si počkal cca 4 měsíce a už jsem si myslel, že se vrácení peněz nedočkám. Tak mám od Canonu malého ježíška už teď.
Přestože Cashback není žádná závratná suma, lze si tímto způsobem přijít na příjemnou slevu, která lze uplatnit i na zboží značky Canon koupené v zahraničí, kde se ceny fotovybavení pohybují zcela někde jinde než v České Republice. Takže, pokud jste váhali, při další akci neváhejte, kupujte, funguje to
Více >
Konečně nový foťák: Canon 400D + 17-85 IS USM
13. Kvě
Pomalu se nám otepluje, venku je stále více a více zajímavých věcí k prozkoumání a kromě toho, že mě to táhne ven a na cesty, táhne i focení. Neodolal jsem, a koupil jsem digitální zrcadlovku Canon 400D , pro začátek se základním objektivem Canon 17 – 85 F4,0 – 5,6 IS USM. V setu byl i praktický battery grip BG-E3.
